Motivátorka č.2 ve sféře Jo, jo a zase bylo jo-jo

S neuvěřitelnou precizností a pečlivostí vám představujeme Naďu Jeřábkovou, motivátorku pro 2. polovinu soutěže ve sféře Jo, jo  a zase bylo jo-jo.

Na STOBklubu ji najdete pod jménem: nada

1. Kdy začala vzrůstat moje hmotnost?

Jako dítě jsem byla krmená zahuštěnými zeleninovými polévkami a k večeři jsem do šesti let vyžadovala krupicovou kaši. Maminka byla nadšená, jak pěkně papám. Odpouštím jí, že mi zmnožila tukové buňky. Ve škole jsem byla vždycky největší ze třídy a podle fotek si myslím, že jsem měla normální postavu. V 18 letech jsem skončila závodně s basketem s BMI = 22, usedla do školních škamen na VŠE, potom do zaměstnání a vdala se. Sedavému zaměstnání a nedostatku pohybu přičítám zvýšení váhy na BMI = 25. Kdyby to dál nepokračovalo, byla bych docela spokojená, protože při mé výšce 178 cm jsem nikdy nebyla křehotinka. Po dětech jsem průběžně přibírala a v důchodu jsem se dopracovala k BMI=35. V současnosti se moje zimní nadváha pohybuje kolemBMI = 29, letní BMI = 28.

2. Byly mi mé kilogramy na obtíž? Jaký byl rozhodující moment, že jsem svou hmotnost začal/a řešit?

Nemohu říct, že by mi byly kilogramy na obtíž, jsem velmi činorodý člověk, ale odjakživa mě matka považovala za tlustou, protože moje sestra byla hubená. Měla jsem tedy od ní zafixováno, že musím zhubnout. Myslím, že měla pravdu až kolem mojí padesátky, což souviselo s hormonálními změnami. Hmotnost jsem řešila krátkodobými dietami s klasickými jojo efekty.

3. Jak vypadaly mé předchozí pokusy o hubnutí?

V pětadvaceti mi kamarádka dala fenmetrazin pro potlačení chutí k jídlu. Naštěstí jiná kamarádka-lékařka mi užívání rezolutně zakázala. V pětatřiceti mi paní doktorka napíchala do uší jehličky a dietní sestra mi rozepsala týdenní dietu na 600 kcal (2520 kJ), jejíž podstatnou součástí bylo kysané zelí. Protože jsem kysané zelí nejedla, brzy jsem s dietou skončila. I přes jehličky se mi chuť k jídlu nesnížila. Prošla jsem i kúrou Herbalifu, ale zhubnutá kila se s přídavkem vrátila zpět.

4. Nejšílenější dieta či způsob hubnutí, jaký jsem kdy zkusil/a?

Nejsem si vědomá, že by některý z mých pokusů o zhubnutí byl šílený. Byl jen poplatný době a neznalosti. Jediná literatura byla tehdy knížka MUDr. Rajko Dolečka, internet ani STOB ještě neexistovaly.

5. Jaký způsob redukce hmotnosti se mi „osvědčil“?

V roce 1996 se mi dostala do rukou knížka Ivy Málkové Jak hubnout pomalu, ale jistě. Zhltla jsem ji jako detektivku a začala počítat kalorie. Ale když jsem přestala počítat, váha se s dalším přídavkem vrátila. Zlom nastal až v roce 2010, kdy jsem na internetu objevila první Sebekoučink, v té době určený k celkovému přepracování. Objevila jsem bílkoviny, tuky a sacharidy a jako většina z nás jsem zjistila, že moje předchozí pokusy ztroskotávaly na skladbě jídelníčku, ve kterém převažovaly tuky a sacharidy na úkor bílkovin. Stačilo změnit skladbu, upravit jídelní režim, dodržovat semaforky a kila šla dolů. Jsou to už tři roky, kdy jsem s tímto programem zhubla 20 kg a se zimními výkyvy, které zvládám vyřešit, váhu udržuji.

6. Co mi při hubnutí nejvíce pomáhalo, jaká byla a je moje motivace?

Nejvíce mi pomohla nabídka Ivy Málkové na spolupráci při řešení nové verze Sebekoučinku. S chutí jsem se vrátila ke své IT profesi, a co jsem vymyslela, hned jsem na sobě vyzkoušela. Díky testování programu jsem byla nucena zapisovat jídelníček a pohybovou aktivitu několik měsíců a v jejich průběhu jsem si zafixovala skladbu potravin a jejich energetickou hodnotu natolik, že umím odhadnout denní příjem. Jen když moc ujedu a povolím na delší dobu, pokorně se vrátím k zapisování, abych si znovu nastolila příjem do 8000 kJ, při kterém váhu udržuji nebo 7000 kJ, při kterém shodím přebytečná kila.

Kromě studeného počítače jsou důležitá i vřelá slova a příjemný kolektiv se stejnými zájmy. Toho se mi dostalo v kurzech, vedených příjemnou a kamarádskou MUDr. Skalskou (MaSka), dále na pobytech STOBu a v rozšiřujícím se počtu spoluhubnoucích na STOBklubu.
Moje současná motivace je udržet se v nadváze, která mi vyhovuje ze zdravotních důvodů, vejít se do obměněného šatníku, aniž by na mně praskaly švy a trhaly se knoflíky, být stále pohyblivá na úrovni svého věku a dožít se v přijatelné formě letních kulatých sedmdesátin.

7. Jsou nějaké informace, které by mi hubnutí ulehčily, kdybych je měl/a  na začátku?

Internet a STOB.

8. Já + pohyb = ?
   Pohyb mi nevadí, to mi zůstalo z mladých let. Když jsem začínala shazovat kila, cvičila jsem doma podle videa, zpočátku jen 20 minut a postupně si přidávala. Ani jsem nechodila tak svižně jako teď. Dvacetikilový batoh na zádech se těžce nese a člověk při tom funí. Do tělocvičny jsem se v kurzu STOB odvážila až po 7kilovém úbytku, dřív bych celou hodinu cvičení nezvládla. Teď cvičím v pondělí pilates, v úterý zdravotní cvičení pro ženy, ve čtvrtek proháním doma orbitrec a kromě zimního klouzavého počasí se snažím téměř denně hodinu chodit, v sobotu nebo v neděli s hůlkami. Od jara do podzimu pracuji doma na zahrádce a na chatě. Vadí mi zima, kdy mám méně pohybu a má to dopad na váhu.

9. Myslíte si, že toto vaše „poslední“ zhubnutí je trvalé a případně proč?

Věřím si, že toto zhubnutí je trvalé s výkyvem 5 % váhy mezi létem a zimou včetně vánočních přírůstků. Ty začínám likvidovat vždy po dojedení svátečních zásob, které si neodpírám.

10. Co přejete našim Silným – soutěžícím?
    Silným přeji, aby jim silná vůle vydržela nejen po dobu soutěže, ale po dobu celého hubnutí a trvalého udržení váhy.

Možná nám Naďa v průběhu soutěže prozradí, jak to dělá, že nám  její věk přijde, jak překlep....chcete na to také přijít? Do soutěže se můžete připojit ZDE.

 Rozhovor s Nadˇou na portálu ona.dnes si můžete přečíst ZDE.